Židovské památky

Židovské osídlení ve městě doloženo od první poloviny 17.st.

Židovská čtvrť

Židovské osídlení ve městě je doloženo od první poloviny 17. století, kdy tu bydlely dvě židovské rodiny. Židovská náboženská obec s modlitebnou zde existovala od konce 17. století do nacistické okupace. Roku 1724 v Hluboké nad Vltavou bydlelo 8 židovských rodin, v polovině 19. století asi 25 rodin, 112 Židů /roku 1880/, 48 Židů /roku 1900/ a již jen 20 Židů roku 1930.

Židovský sídelní okrsek se nachází v Tyršově ulici mezi náměstím a Židovským/dnes Podhradským rybníkem, jižně od náměstí. V první polovině 19. století tu stálo 5 sousedících židovských domů, v jednom z nich bývala modlitebna, později v dalším sousedním domku byla zřízena židovská škola (dnes obytný dům). V přestavbách jsou všechny domy zachovány.

První synagoga se připomíná roku 1680. Vystavěla ji prý na svůj náklad feudální vrchnost a židovským poddaným ji věnovala. Historické prameny jsou velmi kusé, nelze proto s jistotou určit, šlo - li o tutéž budovu, které se dnes říká „stará modlitebna" a v níž se konaly židovské bohoslužby až do počátku 20. století. Stará synagoga se nacházela do roku 1907 pravděpodobně v horním patře vyčnívajícího zadního (západního) křídla domu čp. 8 v Tyršově ulici. Roku 1828 i později byl tento dům ve vlastnictví vrchnosti.

Nová, prostornější a modernější synagoga byla postavena roku 1907 vedle budovy židovské školy jako náhrada za starou, již nepoužívanou.

Je to přízemní nepodsklepená budova. Krov je sedlový s jednoduchou taškovou krytinou. V modlitebním plochostropém sále, před válkou zdobeném malovanými hvězdami, byla dřevěná podlaha opatřená olejovým nátěrem. Není známo, jak byl interiér synagogy zařízen, ani jak vypadala ženská galerie. Sál je poměrně nízký a po ženské galerii se v něm nezachovaly žádné stopy, takže není vyloučeno, že ženy v něm sedávaly oddělené jen zábradlím.

Bohoslužby se v ní konaly až do druhé světové války, snad až do zákazu židovských bohoslužeb roku 1941. Kultovní bohoslužebné předměty byly roku 1942 převezeny na příkaz nacistů z Hluboké nad Vltavou do Prahy, kde byly uloženy v tehdejším tzv. Židovském ústředním muzeu. Poté, co byly Tóry a všechny bohoslužebné předměty odvezeny, si v modlitebním sále německá armáda zřídila intendanční dílnu.

Synagogu snad již od roku 1945 využívala ke svým účelům Církev československá husitská, která ji roku 1948 získala na 25 let do pronájmu. V té době byla opravena střecha a omítky, zazděn průchod z modlitebního sálu do židovské školy, zazděno bylo i kulaté okénko nad původním svatostánkem a orientace svatyně byla otočena o 90 stupňů. Na východním průčelí budovy, nad jehož štítem kdysi stávalo kamenné desatero, je dnes symbol kalicha s křížem a nápis Husův sbor.

Současný vchod vznikl na místě původního okna židovské synagogy. Budova má nyní hlavní průčelí s vchodem situováno směrem k Tyršově ulici - příjezdové komunikaci od Českých Budějovic. Původní vchod - v současnosti zazděný - se nacházel na jižní straně budovy /dnes na soukromém pozemku/. Na západní straně sousedí synagoga s obytným domem č.p. 15 (původně židovskou školou), ze severu je ohraničena zahradou sousedního pozemku.

Židovský hřbitov se nachází 500 metrů jihozápadně od centra města při hlavní silnici vedoucí do Českých Budějovic, mezi čerpací stanicí a břehem Munického rybníka. Založen byl v polovině 17. století, v 19. století byl rozšířen.  Na jeho ploše 1.275 m2 se dochovalo kolem 190 náhrobních kamenů z let 1752 – 1941. V 90. letech 20. století byly znovu vztyčeny povalené novodobé náhrobky. V letech 2009 – 2012 byly restaurovány všechny historické náhrobky, v letech 2013 – 2016 kompletně opravena obvodová zeď.

Každý Žid náležel k obci, v jejímž obvodě měl své řádné bydliště. V každé spádové židovské náboženské obci musel být rabín, výjimečně mohl být jeden rabín společný pro dvě obce, často však nebylo rabínské místo vůbec obsazeno.

Některé regiony hrály významnou úlohu také při absorpci dvou imigračních vln – v roce 1914, kdy vlivem bojů první světové války přišlo mnoho židovských uprchlíků z Haliče, a pak po záboru Sudet v roce 1938. Obě tyto události se odrazily na skladbě židovského obyvatelstva. V případě druhé imigrační vlny však již nenastal jejich návrat domů, neboť stejně jako většina ostatních židovských spoluobčanů zahynuli i tito Židé během holocaustu. Jen mizivému procentu se podařilo rasovému běsnění uniknout emigrací a ještě méně z nich přežilo peklo koncentračních táborů. Nicméně i přesto je ještě dnes možné nalézt stopy potomků bývalých židovských obcí na řadě míst po celém světě.

Adresa
Židovské památky
Hluboká nad Vltavou
Hluboká nad Vltavou 373 41

Instagram: @hlubokanadvltavou

Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram Instagram

Inspirujte se